Rádi zveřejňujeme dopis paní Kláry Čermákové a vyslovujeme tímto uznání a poděkování za její činnost.
Přátelé přírody a zvěře,
překulil se nám další rok a já bych chtěla zhodnotit ten předešlý z pohledu projektu Honem! Zachraň zvíře dronem. A považuji jej za úspěšný!
V celkem krátkém čase a v hraničním termínu, konec května, se mi s pomocí kamarádů a Okresního mysliveckého spolku Havlíčkův Brod, kdy nyní již o všech těchto lidech mohu hovořit jako o parťácích a přátelích, podařilo díky projektu „Honem! Zachraň zvíře dronem“ vybrat peníze cestou Startovac.cz na dron Mavic Enterprise, zaregistrovat jej a udělat si letecké zkoušky (vše jde rychle a není se čeho obávat, nejedná se o kosmickou loď 🙂 ), v rychlosti zaškolit myslivecké spolky, které projekt podpořily a dron tak mohl vzlétnout a pátrat po zvěři v hustých porostech.
Díky dronu a samozřejmě systematické práci myslivců i dobrovolníků se v šesti honitbách během asi 20 letových hodin (prohledáno na 250 ha nepřehledného porostu) podařilo zachránit před posečením přes 30ks srnčat, vyhnat z ohroženého prostoru nespočet dospělé srnčí zvěře i několik zajíců. Vzhledem k tomu, že jsme začali až v průběhu senosečí a s nulovými zkušenostmi počítám, že by při včasném zahájení práce s dronem byla úspěšnost dvojnásobná, možná i vyšší.
default 
A jak to v praxi vypadalo? O dron se dělilo šest spolků, což je vzhledem k jejich rozlohám a potřebám celkem dost. Trochu nám ale hrálo do karet to, že každá honitba leží v trochu odlišné nadmořské výšce v podhůří Železných hor a na horách, a tedy se i rozdílně seče. Využití dronu se tedy dalo celkem dobře skloubit vzhledem k potřebám jednotlivých spolků. Pro rychlejší a snadnější komunikaci si zástupci těchto spolků vytvořili a přidali se do whatsappové skupiny a přes ní se domlouvalo. Tak byla stále aktuální a přehledná situace o tom, kdo dron má a kdo si ho zamlouvá. Zde se také myslivci vzájemně dělili o své úspěchy z leteckých akcí.
default 
default 
V podstatě se celá senoseč odehrála ve čtrnácti dnech, takže rychlé akce – proškolený letec si půjčil dron na 1 až 2 dny, prolétl, co bylo potřeba, do přiložené evidenční knihy zapsal nalétaný čas a úspěch při hledání, případně pak možné poškození, dobil baterie, připojil podpis a někdo další v pořadí si pro dron zase přijel. Tento systém se celkem ujal a osvědčil. Samozřejmě by bylo efektivnější, kdyby se o jeden dron dělilo méně spolků, aby se jeho využití neomezilo jen na kritické louky (jetel, vojtěška), ale aby se dalo prolétat vše. Nicméně, některým spolkům se využití dronu natolik zalíbilo, že začaly uvažovat a jednat o jeho pořízení na vlastní náklady, případně ve spolupráci se zemědělskými podniky, u kterých mají myslivecky obhospodařované pozemky. A to bylo také jedním z mých cílů! Ukázat, jak efektivní dron je a že není proč se ho bát a jak všestranně může (myslivcům, zemědělcům, ochráncům přírody) pomoci, a to nejen při senosečích.
default
default 
default
Při samotném prolétávání luk jsem nebyla, ale zaškolení letci dostali několik cenných rad, jak efektivně létat, jaké počasí je již pro start dronu nebezpečné. Tyto cenné rady a informace jsme dostávali od již zkušených pilotů, mysliveckých spolků nebo skupin, kteří se již práce s dronem při vyhledávání zvěře zabývají o nějaký ten pátek déle. Samotné prolétání terénu a následné zajištění zvěře (odnášení srnčete do bezpečí, případně jiný způsob záchrany nebo opatření) bylo pod vedením myslivců samotných. Bylo to období zaučování se a praktická část je třeba ještě doladit, aby se opravdu při využívání dronu ušetřil čas a energie myslivců. Radost jsem ale měla z toho, že myslivce létání a prohledávání i bavilo. Samotnou mě překvapila kladná reakce myslivců, kteří dron využívali. Určitě je přesvědčilo to, že mají takovou pěknou a šikovnou létající „hračku“ 🙂 a jak jednoduché je její používání. Opravdu to není žádná velká věda, chce to jen trochu toho cviku. Samozřejmě čím více nalétaných hodin, tím efektivněji s dronem létáte, zvláště když vás netlačí čas nebo sekačka nepopojíždí za zády.
Letos bych tedy chtěla abychom byli jako skupina včas a lépe technicky připraveni a využili čas i na prohledávání lokalit, kde by mohli hnízdit nejen ohrožené druhy ptactva.
Příroda zatím odpočívá zimním spánkem, počasí je sice vrtkavé, ale překulil se nový rok a já mám pro letošek nové motto:
Být včas připraveni!
Dron je aktuálně u mě, proto je potřeba se znovu zkontaktovat s myslivci, zjistit, jak se případně rozhodli s koupí dalších dronů a domluvit se, kdo ho tedy z naší party bude dále využívat. Třeba se naše počínání rozkřiklo nebo teprve rozkřikne dál mezi myslivce a osloví i jiné spolky. Anebo těm, kteří dosud váhají, po přečtení tohoto shrnutí, nasadím přinejmenším brouka do hlavy a při další myslivecké schůzi o tom začnou mluvit. A na té další už, třeba, odsouhlasí jeho nákup. No a v květnu budou rádi, že se nemusí všichni brodit po kolena vysokým mokrým jetelem a bude je hřát dobrý pocit z každého zachráněného živočicha. Bude jich za pomoci dronu s termokamerou určitě mnohem víc, než když hledali, byť třeba za pomoci loveckých psů nebo jen svýma očima jehlu v kupce sena.
Klára Čermáková
