V minulém týdnu jsme byli informováni, že v honitbách v Jihomoravského kraje dochází ke zvýšeným úhynům zajíců polních. Laboratorní vyšetření potvrdilo virus myxomatózy. Myxomatóza se dlouhodobě vyskytuje u králíků (domácích i divokých), ale v tomto případě jde o mutaci viru přenosnou i na zajíce, která má svůj původ na Pyrenejském poloostrově odkud se od roku 2018 šíří po Evropě. Šíření nemoci v populaci volně žijících zajíců nelze úplně zabránit, ale lze dělat některá opatření, jak šíření zpomalit.
Jedním z prvních příznaků myxomatózy jsou zarudlé oči a pak se objevují typické otoky v oblasti v oblasti hlavy – nejčastěji oči (nejprve otoky víček, později pozorovány i hnisavé záněty a oslepnutí) a báze slechů. Kůže je zduřelá, zanícená a u starších infekcí v podkoží vznikají uzlovité tuhé kožní léze tzv. myxomy, které mohou být následně infikovány baktériemi a vytváří se strupy (nejlépe viditelné opět na hlavě). Podobné změny lze najít i na pohlavních orgánech případně končetinách. Rychlost šíření viru ani jeho úmrtnost zatím nelze u zajíců přesně stanovit. V nových lokalitách by mohla dosahovat 50 do 90 %, takže nákazu byste v honitbě, kde jsou pravidelně zajíci neměli přehlédnout. Můžeme jen doufat, že u nás tento kmen myxomatózy nebude až ta strašně zhoubný a postupně si proti němu zajíci vytvoří přirozenou odolnost. Protože je myxomatóza hlavně vektorální nákazou šířenou bodavým hmyzem (hlavně komáry muňkami) je nezbytné chodit pravidelně do honitby a včas likvidovat nalezené uhynulé kusy (svoz do asanačního podniku, minimálně dostatečně hluboké zakopání). V honitbě ponechané kadávery (i umístěné na újeď) jsou totiž zdrojem viru pro hmyz, který pak virus následně přenáší na zdravé zajíce.
Nyní je pro SVS důležité sledovat případné šíření nemoci na území ČR, a to nelze provádět bez laboratorního došetřování podezřelých zajíců. V případě podezření na zvýšené úhyny v populaci zajíců v nové lokalitě (katastru)i by měla být o této situaci informována KVS, která podle svého uvážení zajistí potřebná laboratorní vyšetření a také je i zaplatí. Zvláště důležité je vyšetřovat první nemocné nebo uhynulé kusy v lokalitách, kde se nemoc zatím nevyskytla. Tam zatím patří i Kraj Vysočina, i když dnes byl z okresu Žďár nad Sázavou dodán podezřelý zajíc k vyšetření.
Tímto vás tedy žádám o spolupráci při zajištění vzorků na vyšetření. Nejde o nákazu přenosnou na člověka ani na masožravce (např. lovecké psy), takže při manipulaci s podezřelými zajíci dodržujte běžné zásady hygieny a vzorky řádně zabalte. Odevzdávat vzorky je možné na pracovištích KVS nebo přímo v SVÚ Jihlava. Žádanku na vyšetření vyplní příslušný inspektor KVS podle údajů, které mu sdělíte. Jelikož nás zajímá přesná lokace uvádějte GPS místa nálezu. Laboratorní vyšetření uhradíme, ale zatím nelze za dodané zajíce vyplácet nálezné. Stále platí, že znalost nákazové situace v honitbě je povinností každého uživatele.
Informaci předejte myslivcům do honiteb. Jestliže dojde v této problematice k nějakým změnám, aktuální informace vám pošlu.
Děkuji za spolupráci a Myslivosti zdar!
MVDr. Pavel Brávek
vedoucí oddělení ochrany zdraví zvířat
Krajská veterinární správa SVS pro Kraj Vysočina
Rantířovská 22, 586 01 Jihlava
T: +420 567 570 244
M: +420 724 342 321
ČMMJ Informace k podezření na myxomatózu zajíců
